Současnost

Vzhledem k tomu, že i v samotném Japonsku jsou tosy co do velikosti a mohutnosti poměrně nejednotné, standard pro tosu proto stanoví jen spodní hranici kohoutkové výšky, která činí 60 centimetrů u psů a 55 centimetrů u fen. Horní hranice nijak omezena není, a proto se (i když méně často) můžeme setkat i s jedinci, jejichž kohoutková výška přesahuje 75 centimetrů. Důležité ovšem je, aby byla tosa vzhledem ke svému vzrůstu celkově harmonická, silných kostí a mohutného a plasticky vystupujícího, i když ne těžkého osvalení. Hmotnost tosy bývá podle velikosti u psů nejčastěji od 55 do 70 kilogramů, ale u některých jedinců mohou být tyto váhy přesáhnuty. Feny váží v průměru od 45 do 65 kilogramů. Z Japonska jsou známi šampioni o váze až 100 kilogramů, ale to je skutečně jen výjimka a u nás ani v Evropě se s takovou tosou nesetkáme.

100_2397 100_2407 100_2408

Oproti původnímu vzhledu se také změnil a ustálil celkový typ tohoto psa. Tosa má poměrně malé a tenké, vysoko nasazené uši, které jí měkce přiléhají předním okrajem ucha k líci. Také zbarvení tos je poměrně jednotné, jejich barva bývá nejčastěji sytě červená (hnědočervená), méně často žlutá, ale standard připouští také žíhanou nebo černou barvu.Bílé znaky na hrudi a prstech jsou přípustné. Tosa dnes také ocas nestáčí nad hřbet, jak tomu bylo dříve, ale v klidu jí ocas volně visí, zatímco v pohybu a afektu je nesen výš.

V Evropě se japonské tosy chovají výhradně jako rodinní psi, společníci a partneři. Tento způsob života také tosám nejvíce vyhovuje, protože přes svoji zápasnickou minulost v zemi původu jde při správném vedení o psy velmi vyrovnané, přátelské k lidem a tolerantní i vůči psům. Jen u psů se častěji projevují sklony k dominanci vůči ostatním psům (většinou ne proti fenám). Tosa žijící rodině je při správné výchově klidná, pozorná, velmi inteligentní, ovladatelná a oddaná. Přes svůj základní přátelský postoj k lidem dovede tosa rozpoznat skutečné nebezpečí, jež hrozí jejím lidem nebo majetku a dokáže je v případě nutnosti bránit.100_2055 - KopieTosa inu je velké plemeno, a proto potřebuje samozřejmě přiměřenou a důslednou výchovu. Důslednost si však nesmíme plést se špatně chápanou tvrdostí, tosa potřebuje při výchově trpělivost, porozumění a laskavost. Takzvanou tvrdost a neodpovídající výchovu pes nechápe a vedou jen ke zhoršení celkové situace. Tosa patří mezi molossy, a proto od ní nelze vyžadovat bezmyšlenkovitou poslušnost s jakou se můžeme setkat u méně inteligentních plemen. Podstatně důležitější je správná hierarchie v rodině a tu lze vybudovat především jinými prostředky, než je uplatňování síly. Zvláště u psů, kteří mívají sklony k dominanci je třeba udržovat rodinnou hierarchii ve správných mezích.

Dobře vychovaná tosa je rozvážný pes s přiměřenou potřebou pohybu. Cení si laskavosti a pozornosti svého majitele a při vhodném vedení výcviku se rychle učí vše potřebné. Ani u tohoto molosského plemene se nedoporučuje zaměřit výcvik na obranu a pro sporty, k nimž je třeba hbitosti a mrštnosti.Tosa většinou příliš velká a mohutná. Vždy je však vhodné nabídnout psovi rozumnou činnost tak, aby si nekrátil dlouhou chvíli něčím nežádoucím, a proto je potřeba najít jí rozumnou činnost. Dospělá a zdravá tosa je příjemným společníkem pro pěší turistiku, můžeme jí nabídnout turnajové sporty či orientační běh (zde mluvíme o jedincích lehčí konstituce), ale tyto sporty jsou zatím rozšířenější za hranicemi než u nás. Při výchově je třeba tlumit dominantní chování především u psů a není vhodné zbytečně rozšiřovat obranářské vlohy. Vzhledem ke svému původu a plemenům, ze kterých tosy vzešly, jsou tyto vlohy dostatečně zakořeněny a není třeba je posilovat.

Tosa potřebuje přiměřenou výchovu a to od raného věku. U všech psů prodělává štěně první fáze výchovy u chovatele a tato raná výchova ovlivní životní postoje, návyky a chování psa po celý život. Správně socializovaná tosa je psem jednoho pána, sebevědomým a odvážným, ale bez agresivity vůči lidem a bez zbytečné agresivity vůči psům. Zvláště psi mají tendenci chovat se dominantně vůči ostatním psům, ale při důsledné a láskyplné výchově lze tyto tendence udržet v přijatelných mezích a rozhodně bychom tose neměli trpět žádné výstřelky. Pes by měl mít zvláště během vývinu dostatek kontaktů s lidmi i ostatními psy, se zvířaty i zvyklostmi našich běžných návyků, aby se naučil správně reagovat na běžné situace. Vůči cizím a neznámým osobám se může chovat rezervovaně, ale nikdy nesmí být bezdůvodně agresivní ani bojácná.

Chceme-li mít dobrého společníka a čtyřnohého přítele, nemůžeme psa trvale umisťovat do kotce. Tosy potřebují trvalý a úzký kontakt se svojí rodinou a v kotci psychicky zakrní, nevyvíjí se správně vznikají tak poruchy chování, jež psa poznamenají na celý zbývající život. Pes, který postrádá úzký kontakt se svojí rodinou a kterému chybí dostatek podnětů a zkušeností nemůže spolehlivě poslouchat, v běžných situacích reaguje nepřiměřeně a tyto problémy se projevují bezdůvodnou bojácností nebo nepřiměřenou agresivitou. Po dobu nepřítomnosti majitele může být vychovaná tosa přiměřenou dobu sama v bytě, ale je třeba jí nabídnout pro dobu osamělosti vhodnou zábavu. Většinu času sice prospí, ale probudí-li se, potřebuje vhodnou hračku třeba na žvýkání, aby se zabavila.

Zaměstnaní majitelé však mohou uvažovat o kombinovaném držení psa, kdy je pes po dobu nepřítomnosti majitele a jeho rodiny umístěn v prostorném a vhodně vybaveném výběhu a po návratu rodiny domů se pes opět připojí k rodině. Tosa krátkosrsté plemeno, a třebaže je velmi otužilá a robustní, musí mít ve výběhu k dispozici dobře zateplenou a prostornou boudu. Výběh by měl být prostorný a dostatečně členitý, aby se v něm pes mohl slunit nebo se stáhnout do stínu. Podlaha výběhu by měla být vždy upravená tak, aby měl pes možnost lehnout si na suchou, ideálně vyšší podložku. U krátkosrstého plemene podklad důležtý, protože u psů velkých plemen poměrně snadno vznikají otlaky na loktech, patách a jiných místech a tyto otlaky se jen obtížně odstraňují. Výběh by měl také umožňovat přiměřený pohyb psa. Ve výběhu musí mít pes vždy k dispozici dostatek vody, která nesmí v zimě zamrzat a nejlépe písčitý koutek kam se může vyprázdnit a který lze snadno udržovat v čistotě.

Tosy jsou dobří hlídači a strážci majetku, pozorně sledují okolí a v případě skutečného nebezpečí zasáhnou. Feny lze při správné výchově držet i pohromadě, ale zvláště v nepřítomnosti majitele by psi měli být od sebe raději odděleni.